 |
Noc zářila hvězdami, plný měsíc se usmíval. Už cítil, že se blíží jeho milovaný úsvit. Rozhlédl se po prázdných ulicích – poslední obchůzka! Ohlédl se znovu a zjistil, že míří na opačnou stranu, než zamýšlel, ale proč…
S tichým prásknutím mu kouzlo podseklo nohy, padl na kolena. Viděl rozmazanou siluetu, chtěl vytáhnout zbraň, ale sáhl pro ni špatnou rukou, a ten okamžik útočníkovi stačil: ostrá bolest mu řízla krkem. Ze všech sil držel v mysli obraz noci a svou jedinou naději: že Apfer zahodí své předsudky a zůstane věrný vlastní cti.
Ostré upíří zuby a zděšený výraz osvítily první růžové paprsky, které jeho oči už nespatřily.
„Co tu máme, šéfe?“ zazvonil veselý lidský hlas a vrchní vyšetřovatel Magnus Apfer zvedl hlavu od těla mladého upíra.
„Jsi hrozně fit, Amisi,“ prohodil směrem k blonďatému lidskému Strážci. Jeho elfí kolega vypadal, že za chvíli padne přímo na zkrvavený kámen.
Apfer se obrátil zpátky k mrtvole:
„Duše je pryč. Na léčitele je pozdě.“
„Rána do krku, vysátá krev…“, vyjmenoval mladý elf a zapotácel se.
„To vypadá na upíří konkurenci, šéfe,“ bodře prohlásil Amis. „Co ty, Viktore?“
Elfí tvář se při pohledu na upíra zkřivila odporem, kývl: „Určitě. A co myslíte vy, pane Apfere?“
Ten přejížděl prstem po hluboké ráně:
„Je brzo, kluci“.
Amis zrudl: „Brzo?! Šéfe, máme deset přepadení upíry za poslední dva měsíce!“
Elf kvapně přitakal.
„Kluci, máme Dohodu. Oni hlídají v noci, my nosíme ochranné amulety a necháváme je žít ve městě. Navíc…“, povzdechl si: „…asi je budeme potřebovat na krev“.
„Pane Apfere, jsou to přece u…!“
„Jdu je rovnou vyslechnout. Kde byli a tak,“ prohlásil Amis.
„Neměli jste dost práce?“ zvedl obočí Apfer. Přistoupil k Amisovi a položil mu ruku na rameno. „Hele, tu hodnost dostaneš, když se konečně naučíš čarovat.“
„Nebo když tohle vyřeším! Šéfe, tohle jim nemůže projít! Jdu tam,“ uzavřel.
Elf se na něj obdivně podíval a znovu se zapotácel. Apfer pokrčil rameny. Když odešli, znovu se sklonil nad mrtvým tělem. Okamžik váhal, a pak mrtvému zatlačil oči.
Amis položil složku na Apferův stůl, sedl si do jeho křesla, mrkl na zrcadlo a upravil si vlasy. Pak mu tváří přelétlo znepokojení a než se Viktor stačil zeptat, vyskočil a do temné pracovny vstoupil Apfer s vysokým tmavovlasým upírem.
„Posaďte se,“ nabídl mu šálek horkého čaje. „Chcete krev? Máme čerstvou“.
Úzký pohledný obličej se zkřivil odporem:
„Fuj! Co si dovolujete, Apfere? Pijeme jenom v noci!“
Apfer mírně nadhodil cosi o deseti přepadeních a upír zavrčel, že lidé a elfové je provokovali.
„V noci jste silnější, zabili jste je!“ přerušil ho Amis.
Upír vycenil zuby a vyskočil z křesla, Apfer v utišujícím gestu spustil ruce. Host si sedl zpátky, lokl si čaje a Apfer si povšiml, že se mu lesknou oči. Náhle promluvil:
„Byl to můj kamarád“.
Ruka se mu zatřásla, čelo Apfera prořízla vráska. Viktora bůhvíproč z téhle výměny chytla úzkost.
„Je mi to líto,“ hlesl vyšetřovatel.
„Co chcete, Apfere? Máme za chvíli Písně smutku.“
„Kde jste byl v noci?“
„Hlídal. Tenhle nás vyslýchal celé dopoledne,“ ukázal upír na Amise. „Tenhle se přidal,“ kývl na Viktora. „Moc toho nevydrží“, ušklíbl se a Viktor zrudl.
Vrchní vyšetřovatel přejížděl pohledem po místnosti, ruce přerovnávaly složku, kterou přinesl Amis. Ten ticha hned využil:
„Vy se přátelíte? Jako my?“ odfrkl si. „Tomu nevěřím“.
„Nevytahuj na mě nos, nebo ti ho zkrátím,“ zavrčel upír a v očích se mu zableskla rudá. Temným oknem přelétl netopýr.
Apfer rychle mávl rukou a svítivé koule se rozpálily. Upír se zlomil v pase a bleskově si zakryl oči.
„Přestaňte! Prosím!“
Apfer zhasl světla. Zatímco upír si nasazoval ochranné brýle, spustil: „Myslíme si, že to byl někdo z upírů, třeba nějaký jiný klan. Nemáme žádnou jinou indicii. Zatím,“ zdůraznil. „Dodáte nám nějakou?“
Upír zvedl hlavu.
„Rozeberte mu krev. Lektvary, poslední myšlenky, čáry“.
Upír poklepal prsty o opěradlo:
„Můžeme, ale co když to zneužijete proti nám?“
„Co když vy budete lhát? Jakou mi dáte záruku?“
Upír chvíli váhal:
„Udělám ji sám. A vy si vyšetřete ta přepadení, budeme…spolupracovat“, vydechl ztěžka.
Amis se třásl vztekem, Viktor těkal pohledem mezi nimi a Apferovy oči se rozšířily:
„To je…hodně solidní nabídka“.
„A co moje záruka?“
Apfer zvedl obočí a upír se zeptal, jak prověří jiné verze. Apfer chvíli přemýšlel:
„Zkontrolujeme všechny, kdo měli amulety. Co vlastně dělají s vámi?“
Upír poprvé projevil zájem, zvedl k Apferovi ruce: „Různě, Apfere. Ty zkušenější jenom omezí na síle. Ty…mladší“, zlomil se mu hlas, „můžou oslabit, zmást…“
Apfer se zeptal, co dělá upíří krev s lidmi a elfy.
„Na první dobrou zrychlí, asi bude silnější…supersmysly, to umíme všichni…Hodně individuální…“
Ještě chvíli vyjmenovával účinky a Apfer si je zapisoval. To upíra mírně uklidnilo a Apfer jej gestem propustil. Propustil i Viktora s Amisem a nasadil si supersmyslový prsten. Elf se chtěl zeptat, proč, ale v očích vrchního vyšetřovatele se objevil výraz, podobný ledovému větru v jeho rodné vesnici.
Mlčky vyšli ven. Amis se otázal, co o výslechu soudí.
„Mně přijde, že přemýšlí nad něčím, co nám nechce říct,“ váhal elf.
„Jo, že máme pravdu. Jdeš jak upír na slunci, elfíku!“
Magnus Apfer si sundal prsten a se smutkem ve tváři se pustil do složek na stole, ale už tušil, co tam najde.
Zpráva dorazila ráno.
„Poslouchejte…“, listoval Apfer, „tady. Doufal, že si zachovám profesionální čest. Nevíte, proč?“
Apferova otázka na okamžik spojila zavilé nepřátele – nikdo nechápal.
Magnus pokračoval:
„Spletl si směr, a pak ruku, když tahal zbraň“.
„Nerozumím, pane Apfere,“ ozval se Viktor přerývaně, jako výrostek, který se stydí ve společnosti dospělých. „Byl zmatený na hlídce?“
Apfer přitakal: „Jo, a věděl o tom“.
„Drogy“, téměř znuděně hodil Amis.
„Negativní“.
„Tak jiný upír.“
„Žádný tam nebyl“, ukázal Apfer na složku od Amise.
Amis pokrčil rameny, elf se ptal dál:
„Pane Apfere, tak co tedy způsobilo ten zmatek?“
Upírovi se blýsklo v očích a zavrčel: „Ten váš amulet!“
Apfer se beze slova otočil k elfovi:
„Cos dělal, když zemřel, Viktore?“
„Já…já…“, ustoupil o krok elf. „No hlídal!“
„A kdy zemřel?“
„Já…nevím…jak to mám vědět?“
„Víš to, Amisi?“
Upírovi se rozšířilo chřípí.
„Kolem druhé hodiny ráno“, prohodil strážník ledabyle.
„Jak to víš?“
„Co…no ze zprávy. Té úplně vespod, šéfe. Tu jste určitě nečetl“, ušklíbl se Amis.
„Četl, a tam to není. Proč jsi vypil jeho krev?“
„Protože dává sí…“, došlo mu, co říká.
Upírovy oči vzplály rudou, s rykem se po Amisovi vrhl. Ten bleskově vytáhl stříbrný nůž, avšak ještě než jej stačil vrhnout, Apfer vykřikl: „Stůj!“
Amisova ruka zpomalila ve vzduchu, jako kdyby náhle padla do želé, a jeho oči se rozšířily strachem. Mihl se k otevřenému oknu a utíkal do ranního davu.
„Chyťte ho!“, praskl Apfer.
Do otevřeného okna pracovny zazpívali ptáci a Viktor zvedl hlavu od zapisování:
„Smím se zeptat, proč jste ho podezíral, pane Apfere?“
Vyšetřovatel vypadal, že se právě vrátil z matčina pohřbu:
„Přišlo mi…zvláštní, že tak běhal po noční hlídce. Hned chtěl vyslýchat…škoda ho“. Ukázal na složku: „Tohle zvládl po hlídce jenom tak?“
„Mohl přece čarovat!“
„Ten se to nikdy nenaučil. Proto chtěl rychlý případ“.
Viktorovi zašumělo v uších, už neslyšel ptáky.
„Jaký motiv?“ hlesl.
Apfer přemýšlel.
„Kariéra bez práce“.
Studená dlaň sevřela elfovi srdce. Tak ho těšilo, že se vypracoval mezi lidskými Strážníky, ale teď radost utichla, a připadalo mu, že už navždy.
Apfer jako by mu četl myšlenky: „Je to tak. Nevím, že by upíři
zabíjeli kvůli postupu o jednu jednu hodnost“.
.
- Toto je príspevok do súťaže mikropoviedok Ohnivé pero.
- Je publikovaný v pôvodnom stave, neprešiel redakčnou ani jazykovou úpravou.
- Súťažné poviedky sú publikované pravidelne, každý pondelok jedna až tri.
- Pevne stanovená uzávierka súťaže nie je, príspevky do každého kola prijímame priebežne, kým sa kolo nenaplní.
- Čiastkové uzávierky sú dvakrát do roka (jarné a jesenné kolo súťaže) a sú oznámené s dostatočným predstihom. Poviedky, ktoré prídu po uzávierke, sú po dohode s autorom presunuté do ďalšieho kola.
- O víťazovi daného kola rozhoduje porota.
- Vyhlásenie a odmenenie víťazov sa uskutoční po vyhodnotení daného kola, teda 2-krát ročne.
- Viac v pravidlách súťaže.
- Ak sa chcete súťaže zúčastniť, prečítajte si aj zoznam chýb, ktorých sa súťažiaci v Ohnivom pere dopúšťajú najčastejšie.
- Najnovšie aktuality o súťaži Ohnivé pero sa dozviete aj na facebookovskej stránke súťaže.