Rozhovor – František Kotleta: Vždy príde nejaký mesiáš. Aj vo svete budúcnosti.

František Kotleta, známy český autor akčnej sci-fi, sa rozhovoril o svojej novinke Underground: Revoluce. Na pretras prišla nielen jeho kniha, ale aj jeho vízia budúcnosti a Hana Zagorová. Spisovateľa vyspovedala jeho kolegyňa – česká autorka Michaela Merglová.


Underground: Revoluce volně navazuje na tvou předchozí knihu Underground, která se loni v lockdownu stala bestsellerem. Jak bys čtenářům přiblížil svět Undergroundu a co je po něj specifické?

Kniha je ze stejného světa, tedy budoucnosti za nějakých osmdesát let. Ten svět i jeho postavy si ještě jeden příběh zasloužily, takže jsem rád, že jsem se k nim vrátil a dal detektivu Vachtenovi další případ, který může rozlousknout, a také rozpracovat svět osamělého velkoměsta Prahy, izolované od zbytku světa.


V Undergroundu si pohráváš s představami toho, jak bude svět v budoucnu vypadat. Předpokládáš, že se tvoje vize špinavé Praha City let 2107 a 2108 jednou naplní?

Jedno se o všech vizích budoucnosti dá řícti jistě: Nikdy se nenaplní, ať jsou jakékoliv. Můžeme se trefit v nějakých dílčích věcech, hlavně v tom, že lidská povaha je od starého Egypta neměnná a určitě se nezbavíme lidského utrpení. Zbytek je mumbo jumbo a vždy to dopadne naprosto jinak, než si myslíme.


Když jsme u té budoucnosti, píšeš o ní v knihách hodně často a většinou to nebývá moc veselé místo. V jakém ze svých světů bys žil nejraději a do kterého bys naopak výlet spíše oželel?

Veselé místo to není hlavně proto, že v čím horším světě mí literární hrdinové žijí, tím více se mohou stát hrdiny nebo padouchy. Já bych chtěl žít v Česku roku 2021. Navzdory všemu a všem je to pořád skvělé místo k žití, jakým moc nikde není rovno.


V Undergroundu je jednou z hlavních postav Digitální mesiáš. Myslíš, že lidé v každé době – i té dnešní – sednou snadno na lep podobným samozvaným prorokům?

Každý prorok je samozvaný a i ten největší magor si své následovníky najde. Tak to bylo, je a bude. Stačí sednout k internetu. To jsou ty konstantní věci lidské povahy. Vždycky přijde nějaký mesiáš. I ve světě budoucnosti. Lidé se prostě nemění a lidská víra je něco, co se dá snadno získat a zneužít. Chceme prostě věřit v něco a někoho a často svou víru dáváme těm největším parchantům, jací kdy chodili po zemi, a je jedno, jestli kážou něco po životě nebo lepší svět pro nás a naše děti tady a teď.


V knihách pracuješ s motivy notoricky známých vrahů jako Jack Rozparovač nebo Zodiak. Můžeme se do budoucna těšit i na nějaké další?

Příběhy světa Undergroundu jsou v jádru detektivky, proto jsem do nich použil dva staré detektivní příběhy, a protože mě baví propojovat minulost a budoucnost, stvořil jsem vlastní verze notoricky známých sériových vrahů Jacka Rozparovače a Zodiaka. Hodně mi vše okolo nich do mého světa zapadlo. Na rozdíl od mnoha spisovatelů ale netrpím nějakým obdivem k podobným postavám. Ta fascinace masovými vrahy mi vždy přišla zvrácená. Asi jako když si jdete pro podpis na prsa od Kajínka. Je to úchylné. Pro mě jsou hrdinové ti, co podobným typům zatnou tipec, protože ti vrazi sami o sobě jsou často tupí, zlí psychopati, ze kterých média udělala mytické cool postavy. To se hodně snažím vetknout i do svých knih.


Obyvatelé města Praha City jsou v roce 2107 naprosto ovládáni nekonečnými seriály jako Špinavý Lopez či zvrhlými reality show. Média jsou naprostými pány toho, co si veřejnost myslí. Je to jen chmurná vize budoucnosti, nebo jsme tomu trendu zcela propadli už nyní?

Kdo viděl jediný díl Like Housu, tak asi tuší, kde je odpověď.


V Undergroundu je spousta technologických vychytávek a zároveň motivů, které jako by vypadly z osmdesátých nebo devadesátých let. Jak dokážeš funkčně ukočírovat tenhle mix futurismu a retra?

Stejně jako dnešní lidé. Chystáme let na Měsíc, ale výrobna gramofonových desek v Loděnici nestíhá plnit objednávky. Lidé milují retro. Vždy se budou nostalgicky vracet k něčemu starému, i když to budou třeba céčka, která si budou vyměňovat na palubách vesmírných lodí.


V Revoluci se samozřejmě vrací na scénu i Petr Vachten, který byl hlavní postavou už v Undergroundu. Čím se ti podobá a v čem jsi naopak rád, že nejsi jako on?

Jsem rád, že nemám umělou nohu.


Proč se v budoucnosti stal hit zrovna z písně Duhová víla?

Protože Praha v budoucnosti uzavřená sama do sebe a plná sociálního napětí se musí propadnout k infantilitě. Není nic infantilnějšího než píseň Duhová víla. Což nic nemění na tom, že je to skvělý song.


První Underground se teď čerstvě dočkal polského překladu. Chystají se k našim severním bratrům i další tvé knihy?

Před Vánoci vyjde druhý díl Undergroundu a pak uvidíme, jak se Poláci dokáží popasovat s českou nadsázkou a humorem.


Pocházíš ze Sudet, ze Severní Moravy, díky čemuž se čtenáři dočkají řady narážek na Polsko. Využíváš ale i hodně české prostředí – názvy pořadů, slavných osobností, popkulturních narážek. Jak se s tímhle popral tvůj překladatel a případně čtenáři, pokud od nich máš už nějakou odezvu?

Knihu překládala doktorka Ilona Gwóźdź-Szewczenko z Institutu slovanské filologie Vratislavské univerzity a podle svých slov si to náramně užila, i když překládat mnou vymyšlená slova a zasazovat vtipy na českou realitu do polského kontextu bylo dost náročné. Tady je zajímavé hodně to, že knihu zatím víc adoptovali Slezané než Poláci ze severu. Asi za to může ta kulturní blízkost, kterou lidé z polské části Slezska k nám mají a Underground tak má spíš nadšené čtenáře z Katowic než z Gdaňsku. Ale třeba se to změní.


Píšeš a vydáváš knihy už přes deset let. Když se ohlédneš zpátky na začátky své tvorby, jak moc se od té doby změnil knižní trh a i ty sám?

Jsem krásnější a moudřejší. To je, myslím, hodně vidět.


Nemůžeme samozřejmě zapomenout na projekt Legie, který tvoříte s Kristýnou Sněgoňovou. Co můžeš zatím prozradit o napjatě očekávaném čtvrtém dílu? Dočkáme se konečně sexu s Agou?

Co si budeme, každý chce mít sex s třímetrovou ješterkou a kdo ne, je úchyl. Legii zrovna píšu. Naše space opera z vesmíru, kdy planetu Zemi ovládla mimozemská civilizace, se dočkala úžasného čtenářského přijetí, což nás motivuje psát rychleji a lépe. Tak snad to vydrží.


V září vyšla velká antologie Krásky a vetřelci, jejímž jsi editorem a zároveň jsi do ní přispěl povídkou ze světa Tomáše Koska. Čím bys na ni čtenáře nalákal?

Povídky jsou základem literatury fantasy a sci-fi. V posledních desetiletích zažila povídka svůj pád na okraj čtenářského zájmu, ale nám se podařilo ji vrátit na výsluní díky antologiím Ve stínu Říše, Ve stínu apokalypsy a Ve stínu magie. Krásky a vetřelci jsou ještě lepší, protože vyrostla silná generace dobrých autorů, kteří se v ní chtějí prezentovat a dali do toho všechno.


Na co dalšího se mohou fanoušci Františka Kotleta v blízké době těšit?

Budou volby. Na ty se těšíme všichni, hlavně ti, kdo mají zácpu. Pokud jsem dobře sledoval předvolební debaty, tak budeme po nich žít ve skvělém světě s obrovskými důchody, nulovými daněmi a žádnými dluhy, a to každý, Kotleta, jeho čtenář i ten, kdo mé knihy nečte. Prostě ráj na zemi. Kdo jsem, abych tomu nevěřil?


Ďakujeme za rozhovor.



Knihu Underground si môžete kúpiť napríklad v Martinuse, pre podrobnosti kliknite na tento link

E-knihu Underground si môžete okamžite stiahnuť v Martinuse, pre podrobnosti kliknite na tento link

Knihu Underground: Revoluce si môžete kúpiť napríklad v Martinuse momentálne so zľavou 2 %, pre podrobnosti kliknite na tento link

E-knihu Underground: Revoluce si môžete okamžite stiahnuť v Martinuse, pre podrobnosti kliknite na tento link


Súvisiace linky

Články o Františkovi Kotletovi a jeho knihách na Fandom.sk


13. októbra
Michaela Merglová
Zdroj informácií