Nenechejte se zmást názvem, v případě knihy Motory boha nejde o náboženské texty, ale o čistokrevnou SF. Když jsem v roce 1996 četl originál této knihy a dělal na něj posudek pro dvě česká nakladatelství a vřele doporučoval knihu k vydání, netušil jsem, že z různých důvodů bude trvat ještě celé čtyři roky, než se kniha dostane k českým čtenářům.
Vydejte se tedy po stopách
Stavitelů záhadných Monumentů, neznámé civilizaci, jenž po sobě nechala
na různých planetách Galaxie nejrůznější sochy a stavby. Lidstvo, které
teprve nedávno vykročilo do vesmíru a objevilo principy letů nadsvětelnou
rychlostí (bez časových zpoždění a paradoxů), je nejprve konfrontováno
se sochou mimozemského tvora na Saturnově měsíci zvaném Iapetus (Japetus,
stejný měsíček, na který A.C.Clarke umístil velký monolit v knize
2001:Vesmírná odyssea). Během podrobného zkoumání a po nálezu dalších
stop cizí civilizace, stojí lidstvo před záhadou, proč se civilizace
stavící tyto Monumenty po dobu zhruba 5'000 let náhle před asi 21'000 lety
ztratila.
Archeologové narazí na možné stopy skýtající vyhlídku zodpovězení této otázky. Zhruba první polovina knihy vytváří historické pozadí a „kulisy“ pro příběh, tudíž se v ní děj rozjíždí zvolna a nenásilně, když sleduje osudy malé skupiny vědců – archeologů, studujících velmi dobře dochované zbytky sídla, zvaného pracovně Klášter větrů (Temple of the Winds), zaniklé civilizace na planetě Quraqua.
Encyklopedické heslo: Planeta Quraqua – město Oz, vyhynulá civilizace 9000 let před.n.l. a podruhé 1000 před.n.l. Místo terraformačního projektu Naděje mající za cíl vytvořit terraformací podmínky pro kolonizaci, jenž by odlehčila přelidněné Zemi. Na místním měsíci se vyskytuje umělé seskupení pravoúhlých tvarů, které má představovat model města – posléze identifikován jako pokus o odvedení pozornosti Ničitelů. Zde se také nacházel Klášter větrů (Temple of the Winds), postavený na a hluboko v útesu nad místním oceánem, který však byl zničen během první fáze terraformačního projektu při použití termonukleárních pum na rozpuštění ledovcových čepiček.
V této části se také seznámíte s hlavními postavami, mezi něž patří Richard Wald – archeolog, Priscilla Hutchinsová – pilotka, jejímž hobby je studium Monumentů, Janet Allegriová – archeoložka pracující na vykopávkách Kláštera větrů. Archeologové závodí s časem, neboť společnost Kosmik má během několika dní zahájit první fázi terraformace planety Quraqua pomocí termonukleárních výbuchů tavících polární ledové čepičky, což bude má za následek ničivá zemětřesení a obří tsunami, a také zničení Kláštera větrů.
Po zničení Kláštera větrů se děj přesouvá na planetu Nok, což je v současnosti jediné známé místo ve vesmíru, kde žije jiná civilizace, než lidská. I když se zdá, že v minulosti byla civilizace na planetě Nok velice vyspělá, nyní domorodci žijí na úrovni divochů a jediné informace o předešlé slávě se skrývají v jejich legendách. Opět je záhadný způsob, jakým byla tato civilizace smetena na úroveň barbarství.
Po spojení několika dalších informací se archeologové i piloti Priscilla Hutchinsová, Janet Allegriová, Frank Carson, George Hackett, Jake Dickenson a několik dalších přesouvají na palubě soukromě pronajaté kosmické lodi Winckelmann k planetě Beta Pacifica III. (zvané též Beta Pac III.), kde hned po příletu mají nehodu při kolizi s obřím mimozemským radioteleskopem, kterou přežijí, nicméně poškození některých životně důležitých okruhů nedává pasažérům příliš šancí na přežití přibližně jedenácti dní, během nichž může teprve přiletět záchrana. Děj se tedy soustřeďuje na drama lodi, jejíž prostory postupně přestávají být obyvatelné.
Během této doby autor před čtenářem rozvíjí různé teorie o původu Tvůrců Monumentů a o příčinách, proč utrpěly všechny známé civilizace škody mající na jejich další existenci zničující následky. Na planetě Beta Pac III. také po příletu záchranného týmu naleznou zbytky civilizace, která by s velkou pravděpodobností mohla být onou záhadnou civilizací Tvůrců, nicméně stopy ukazují, že svoji planetu opustili před mnoha tisíci lety směrem k Magellanovým mračnům.
Co je příčinou všech nevysvětlitelných událostí a spojujícím článkem mezi všemi záhadami Vám samozřejmě neprozradím, protože by to byla opravdu škoda. Musím uznat, že tak jako mne kniha zaujala již při čtení v originále, zdála se mi stejně přitažlivá i v českém překladu. Jednak si nedělá nároky na nějakou nekonečnou ságu (obvykle spíše nešvar fantasy) a navíc v sobě koncentruje vyvážené spektrum SF nápadů, napětí i akce. Vím, že to zní to téměř jako reklama na multivitamín, ale opravdu to stojí za to!
Velkou zásluhu na tom má skutečnost, že nakladatel konečně pro překlad vybral člověka, jenž umí nejen překládat, ale rozumí i žánru. Jméno Petr Kotrle je dostatečnou zárukou, že chyb v knize naleznete pramálo (já si nevšiml žádné), snad jen překlepy, jakým je např. slovo neděje místo naděje na str.133. Snad jedinou výhradu bych měl k překladu názvu, protože pod výrazem motory si představím motor v klasické podobě, s hřídelí apod. Pro The Engines of God bych spíš volil Nástroje boží (nebo tak nějak).
Rozumná je i cena, byť překračuje psychologickou hranici 200Kč, stále je nutné si uvědomit, že kdyby se vydavatel rozhodl knihu rozpůlit (což mohl klidně udělat), stály by obě části v součtu minimálně o šedesát až sedmdesát korun více. Je tedy na Vás, čtenářích, abyste dokázali, že se takové ceny při daném rozsahu knihy nezaleknete a je pro Vás přijatelnější, než onen nešvar půlení knih. Pokud se s tímto názorem neztotožňujete, tak si potom nechoďte stěžovat, že knihy vychází dělené i na třetiny a v součtu Vás jeden (originální) díl přijde na téměř 600Kč.
P.S.: Doufám, že tato recenze se stane pro všechny škarohlídy důkazem o tom, že SF&F server – a potažmo já osobně – nechováme proti žádnému nakladatelství zášť. I když jsem v minulosti hodně kritizoval právě nakladatelství Návrat, a to hlavně kvůli pokulhávajícím překladům i dělení knih, stala se tato kniha pro mne důkazem, že když se chce, tak to lze udělat opravdu kvalitně. Navíc z interních zdrojů mám zprávu, že Petr Kotrle bude pro Návrat překládat i několik dalších (prý pět a sedm?) knih, mezi nimiž naleznete i svižnější SF Moonfall (Pád Měsíce) od stejného autora. Také jsem četl v originále a mohu předběžně doporučit (kombinuje v sobě některé motivy z filmů Drtivý dopad, Armageddon a epizody Krajních mezí, ostatně si myslím, že tyto filmy z knihy částečně čerpaly).
Recenze pochází z českého SF&F serveru www.scifi.cz.