 |
 |
Roman Bureš, rodák z Kladna, je milovníkom starého Ríma, ktorý býva aj častým námetom v jeho knihách a poviedkach. Okrem antiky a cestovania sa venuje bojovým športom, ktorých znalosť zúročil nielen vo svojich textoch, ale aj v profesionálnom živote, pretože istý čas pracoval ako vyhadzovač a osobný strážca. Je to veľmi milý človek a príjemný spoločník, ktorý miluje svoju rodinu a pokojný dedinský život. Naši čitatelia ho môžu poznať najmä vďaka trilógii Propast času. Viac sa o ňom môžete dozvedieť z nášho rozhovoru.
Kedy a ako si v sebe objavil spisovateľský talent?
Na přelomu let 2011 – 12 jsem měl zaměstnání, které bylo sice dobře placené, avšak nevyžadovalo žádnou mozkovou aktivitu. Začínal jsem mít obavy, že úplně zblbnu, a tak jsem hledal cesty, jak zaměstnat mozek. Když jsem začal být ve scrabble a ve slovním fotbalu na internetu neporazitelný, zkusil jsem něco napsat. V prvních měsících to pro mě bylo jenom intelektuální cvičení.
Aká forma textu ti viac vyhovuje? Si stvorený pre romány či skôr poviedky?
Začal jsem s kratičkými povídkami, když se však jedna z nich zvrtla do mého prvního románu, uvědomil jsem si, že mě baví vytvářet spíše delší spletitější příběhy. Podle toho také vypadá skóre mých publikovaných prací – romány vedou nad povídkami v poměru pět ku dvěma.
Cesta od písania do zásuvky až po vyjdenie prvotiny bola: a) ľahká, b) trošku si sa potrápil?
Já jsem do šuplíku nikdy nepsal. Jakmile jsem dokončil první knihu, hned jsem ji rozeslal do všech nakladatelství, která jsem na internetu našel. S druhým románem jsem udělal totéž. V té době jsem nad tím moc nepřemýšlel. Až později mi došlo, že můj postup není úplně standardní a že jsem měl vlastně štěstí, že oba romány vyšly.
S Propastí času to bylo trochu jiné. Byla to první kniha, o které jsem mohl zodpovědně prohlásit, že je dobrá, a tak jsem ji chtěl udat ve velkém prestižním nakladatelství. Trvalo to rok, ale podařilo se.
Fantasy. Prečo ťa oslovil práve tento žáner?
S žánry jsem si nikdy moc hlavu nelámal. Člověk by měl psát to, co by si sám nejraději přečetl. A tak byl první román o římských legiích a druhý o Spartakově povstání. Propast času jsem nosil v hlavě už dlouho před tím, než jsem si uvědomil, že chci začít psát. Když jsem s tím skutečně začal, říkal jsem si, že se do ní pustím, až se trochu vypíšu. Třeba někdy v padesáti. Dlouho mi to předsevzetí nevydrželo – první kapitolu jsem napsal v lednu 2013. Fantastika mě okamžitě chytla. Oproti historickému románu můžete vypustit fantazii z klece a po libosti ji nechat řádit.
Čím ti učarovala antika?
Fascinuje mě starověký Řím – impérium, které vytvořila píle, kreativita a cílevědomost celého národa, nikoli umanutého jedince. Římanům jsme se v mnoha oborech dokázali vyrovnat až v devatenáctém století. Největší města vrcholného středověku byla oproti průměrným římským městům špinavými dírami, kde se člověk bál vyslovit novou myšlenku.
Římská legie byla nejlepší pěchotou lidské historie až do vynálezu střelného prachu a tak dále… O tom bych se mohl rozepsat na několik stran…
V Propasti času opisuješ mnohé cudzokrajné miesta. Navštívil si všetky oblasti, o ktorých píšeš, či spolupracuješ s ujom google?
Oproti spisovatelům zpřed dvaceti let máme obrovskou výhodu v tom, že si ve Street View můžeme doslova projít jakékoli místo na světě. Zjistit jaký je výhled z Vesuvu, jaké jsou ulice v Sieně, jak vypadá katedrála Santa Maria del Fiore ze všech možných úhlů nebo pláže Finského zálivu… Osobní návštěva by byla samozřejmě lepší, ale to bych musel prodávat tolik knih jako Dan Brown. Jednou v budoucnu bych se rád podíval na všechna místa, která hrají v trilogii nějakou roli, zatím jsem jich navštívil jen pár.
Ako k tebe prichádzajú nápady? „Kope“ ťa nejaká krásna Múza alebo je to menej vzletný proces? Podle Stephena Kinga nedokáže na tuhle otázku odpovědět žádný spisovatel. Když nezná odpověď on, tím méně já. Přesto mám jednu malou teorii: v pravé hemisféře se rozvíjí mimo jiné fantazie a tvořivost. Připadá mi, že čím víc ji používám, tím lépe funguje. Je to jako se svaly, které pravidelným tréninkem sílí. Jakmile jsem začal psát, připadalo mi, že jsem otevřel nějaké tajné dveře pokryté pavučinami, z nichž se na mě začalo valit haraburdí, které se tam za tři desítky let nashromáždilo.
Pre väčšinu spisovateľov je písanie ich hlavným koníčkom. Máš ešte aj iné zábavky okrem bojových športov a histórie?
Zahradu, kde buď sportuju, čtu nebo píšu, anebo jen tak civím do zeleně a poslouchám ptáky… Naše psy, kteří zaberou dost času. A nějaké to cestování…
Čo číta úspešný spisovateľ, ako si ty? Aké sú tvoje obľúbené knihy alebo autori?
V postatě cokoli od Stephena Kinga, myslím, že bych od něj dokázal přečíst i kuchařku. Cokoli od Stevena Pressfielda, který je mistrem antického válečného románu. Jakýkoli historický nebo sci-fi román. Nedávno jsem například objevil vynikajícího Bacigalupiho.
Máš nejaké plány do blízkej budúcnosti, ktoré nám môžeš prezradiť? Napríklad, na čom teraz pracuješ?
Právě dokončuji knihu složenou ze dvou novel, odehrávající se v alternativní minulosti. V hlavě mi zraje několik nápadů. Tím nejzralejším je román o Pekle, založený na mé povídce O lidském dobytku. Zatím však nevím kdy a pokud vůbec se do něj pustím.
Na koniec moja obľúbená otázka… Prezradíš nám niečo, čo si na seba ešte v žiadnom rozhovore nepovedal?
Jednou bych si chtěl koupit koně!
So spisovateľom Romanom Burešom sa zhovárala Ena.
Súvisiace linky
Recenzia: Roman Bureš: Propast času II – Císařovna
Recenzia – Roman Bureš: Propast času 3 – Impérium