Ohnivé pero - jeseň 2022: O otci milovaném

ohnive pero

Kdo jsem, ptáš se můj příteli? K tomu se dostaneme, ale věz že jsem na světě mnohem déle něž mnozí jiní. Tak daleko sahá příběh mé pomsty, smyslu mého života.

Ptáš se, komu se chci mstít a za co, můj příteli? Abys pochopil, musíš znát celý můj příběh, ale neboj se nic… Budu stručný a rychlý jako máchnutí mečem.

Má první vzpomínka?

Bolest. Úder za úderem bolest a spalující žár. Žár a teplo zrození, údery jako tlukot železného srdce. Tak jsem se zrodil.

Jsem nejslavnější syn ještě slavnějšího otce. Ale to předbíhám…

Gorin al Esse, tak se jmenoval, mistr nad mistry, známý i jako Sjednotitel, ale pro mne byl milovaným otcem. Pozdější společné chvíle mi vynahradily i veškerou moji bolest zrození a já mu splatil každou, byť jen sebemenší kapku potu, jež kvůli mně kdy prolil.

Ach to mládí.

Naše výpravy do všemožných koutů světa a prožitá dobrodružství…

Kdybych mohl plakat, ronil bych při těch vzpomínkách krvavé slzy.

Můj otec mě vycvičil dobře.

Dobře? Skromnost stranou můj příteli. Vycvičil mě skvěle. Už tehdy jsme byli jako jeden.

Ne! Nechvástám se jen jménem slavného otce!

Ač většině mužů nesahám ani po prsa, jménem mě znají všichni. Jsem lehčí než kterýkoli z nich a přitom bych je svou silou všechny zahubil.

Svému otci jsem jako milující syn léta věrně sloužil, svou pověst jsem si krutě vydobyl během války za sjednocení. Největší slávy jsme s otcem dosáhli v průsmyku de Gotia, kde jsem poprvé pěl píseň krve… chlemtal ji jako démon z dávných dob.

Tam jsme společně poprvé rozsévali smrt a zkázu.

Tam během ržání koní, třesku mečů, křiku umírajících a dunění hromu jsem během největší bitevní vřavy získal své jméno…

Baldurr.

Baldurr… Líbí se mi, jak temně a zlověstně to zní.

Jako vrčení divoké a krvelačné šelmy.

Takový jsem byl i já a takové bylo i mé mládí.

Svého otce jsem doprovázel kamkoliv se jen hnul a bránil ho jako nikdo jiný. Byli jsme nerozluční. V bitvě jsem byl vždy po jeho boku a po nocích jsem vedle jeho lože držel bdělou stráž… Jestli tohle není láska, co tedy?

Války trvaly dlouho a naše hvězda stoupala. Nakonec byl můj otec znám jako Gorin Sjednotitel. První král sjednocené Ilirie. Pán celého kontinentu.

Bohužel i takový ryzí muž stárl.

Rád bych ti, můj příteli, sdělil, že zemřel stářím. V klidu a míru, ale to by byla ta nejsprostší lež…

Lež, kterou by mi můj milovaný otec nikdy neodpustil.

Lež, kterou bych si nikdy nedokázal odpustit ani já sám. Radši ať mi srdce pukne než na tu odpornou zradu někdy zapomenout.

Můj otec zemřel v den svých narozenin, na hostině, zavražděn jedním ze svých nejbližších…

Mužem, kterého považoval za vlastního bratra.

Můj strýc, od toho večera můj úhlavní nepřítel.

Ptáš se můj diváku, kde jsem byl já?

Stál jsem poblíž… Opřený o stěnu a mlčky přihlížel.

Spolu s posledními věrnými jsem se pokusil pomstít hned v zápětí, ale jen lehce jsem okusil krev té zrůdy…

Tehdy mi Barca unikl. Díky svým činům získal přídomek Zrádce, ale díky mě mu už navždy přezdívali Jednoruký.

Tu noc jsem přísahal, že zničím muže, který tak podle zradil mého otce. Že vyhubím všechny jeho potomky…

Do posledního!

V nastalé vřavě jsem zmizel do ústraní, abych počkal na svou šanci.

Ty roky byly dlouhé, muži umírali, svět se měnil.

Uplynulo hodně let, ale já nezapomněl.

Přesto, že jsem zestárl, zuby mi přibyly.

Pil jsem krev mnoha mužů, žen i dětí… Nejsem na to hrdý, ale přísahal jsem svému milovanému otci, a to je pro mne vším.

Nikým nepoznán jsem si našel nového pána.

Tu pevnou ruku, jež mne vede na cestě za pomstou.

Na cestě, jež dnes končí, stejně jako začala.

Krví…

Dav na náměstí hučí jako včelí úl, uličkou nám vedou odsouzeného v řetězech.

Drahý šat krále nahradila špinavá a rozedraná košile.

Revoluce… Tak se tomu říká.

Můj názor? Jeden tyran nahradil druhého, nic by to neznamenalo…

Jenže krev není voda.

Za ty roky jsem neztratil nic ze svého lesku, takže neodolám, nastavím tvář slunci a blýsknu po tom muži úsměvem.

Odsouzený zbledne.

Nebudu ti lhát, můj příteli. Tohle si užívám, po tolika letech konečně naplním svůj slib.

Ano, na kolena! Skloň se přede mnou!

Již není nač čekat.

Následuje jedno prudké máchnutí.

Pohyb přesný a mnohokrát nacvičený. Můj nynější pán v rudé kápi je mistr svého krvavého řemesla.

Hlava se kutálí po prknech, tělo se bezvládně sveze na naše dřevené podium…

Tak zemřel král Barca IV. poslední z krve Zrádcovi.

A to jen pro tebe můj milovaný otče!


  • Toto je príspevok do súťaže mikropoviedok Ohnivé pero.
  • Je publikovaný v pôvodnom stave, neprešiel redakčnou ani jazykovou úpravou.
  • Súťažné poviedky sú publikované pravidelne, každý pondelok jedna až tri.
  • Pevne stanovená uzávierka súťaže nie je, príspevky do každého kola prijímame priebežne, kým sa kolo nenaplní.
  • Čiastkové uzávierky sú dvakrát do roka (jarné a jesenné kolo súťaže) a sú oznámené s dostatočným predstihom. Poviedky, ktoré prídu po uzávierke, sú po dohode s autorom presunuté do ďalšieho kola.
  • Na hodnotenie poviedky má vplyv jej čítanosť, počet a obsah komentárov a najmä záverečné verejné hlasovanie o finalistoch, ktoré sa uskutoční po predstavení poslednej poviedky daného kola súťaže.
  • O víťazovi daného kola rozhoduje porota.
  • Vyhlásenie a odmenenie víťazov sa uskutoční po vyhodnotení daného kola, teda 2-krát ročne.
  • Viac v pravidlách súťaže.
  • Ak sa chcete súťaže zúčastniť, prečítajte si aj zoznam chýb, ktorých sa súťažiaci v Ohnivom pere dopúšťajú najčastejšie.
  • Najnovšie aktuality o súťaži Ohnivé pero sa dozviete aj na facebookovskej stránke súťaže.

14. novembra
Petr Janeba