Ohnivé pero - jar 2025: Právo a spravedlnost

ohnive pero

Vyšetřovatel pro magické nehody a katastrofy Magnus Apfer opatrně vstoupil do dveří velkého cihlového domu, který vypadal, jako když se přes něj přehnala obrovská vlna cunami. Jeho majitel Jan Ohnivák, napůl elf a napůl člověk, byl známým chovatelem fénixů a zhruba před hodinou přiběhl celý mokrý, nešťastný, s neklamnými známkami nedávného pláče, na místní oddělení magické policie, kde okamžitě podal trestní oznámení na neznámého pachatele pro záměrné poškození svého bydliště a zároveň místa pro podnikání pomocí vodního kouzla.

Podsaditý a ramenatý Apfer, povahou flegmatický a klidný pohodář, si nejprve pomyslel, že mu trochu přeskočilo, nebo že obviňuje druhé za nějakou vlastní stavební chybu, kvůli které protekla střecha, ale teď mu dával za pravdu. Na Ohnivákův dům se snesla doslova průtrž mračen a dva dny na něj lilo jak z konve, přičemž déšť prakticky nezasáhl okolí. Zdi provlhly, Apferovy kožené boty čvachtaly ve špinavé vodě a pohled byl žalostný. Déšť udeřil hlavně na místnost, kde na dlouhých dřevěných bidýlkách teď posedávali fénixové, kteří teď vypadali jako zmoklé a velmi naštvané slepice až na zlaté a rudé peří. Cizí magické zavinění bylo zjevné.

„Vidíte to, pane Apfere? Zjistěte, kdo to byl! Bojím se, aby ptáci nic neprovedli!“

To byla opodstatněná obava. Fénixové čas od času hořeli a rodili se znovu z popela. Před několika týdny přistál jeho kolegům na stole sousedský spor: fénix levicové aktivistky, lidské paní M., poněkud sebestředný a svéhlavý pták, uhořel přímo v kuchyni elfího pana K. Proč si pro smrt a zrození vybral zrovna tohle místo, co páchlo pálivými nudlemi, se zatím nikdo nedozvěděl. Možná v tom hrály roli politické spory paní M. se zavilým konzervativcem panem K., který provozoval malou manufakturu na užitý textil ze žíní jednorožce a svým dělníkům platil sotva na živobytí.

Pan K. neoplýval příliš ostrým zrakem, spletl si při úklidu fénixův popel s obyčejnou hromádkou prachu a vyhodil jej do kontejneru na smetí. Když se pak fénix zrodil v plamenech, zapálil celý barák. Pan K. si svůj domeček samozřejmě pojistil, avšak pojišťovna řadila ohnivé bytosti mezi „živelné pohromy“ a vyžadovala od svých zákazníků v takových případech vysokou spoluúčast. Pan K., známý skrblík, to dal k soudu, navíc jako většina elfů byl posedlý svou mužskou ctí a nechtěl nechat paní M. jen tak vyhrát. Paní M. nesnesla, jak „pomlouvají tu moji rudou slepičku!“ a podala odvetné trestní oznámení…

„Pane Apfere, slyšíte mě?“

„Jistě, promiňte. Nebojte, nebojte, jdeme na to. Viděl jste před deštěm někoho podezřelého kolem domu?“

„Ne, ale jsme ve městě…“

„Výborně, takže přivolání magickým zpěvem můžeme vyloučit. Na takový déšť by museli bubnovat a zpívat aspoň půl dne. Zaznamenali jste u svých ptáků nějaký výrazný neklid? Fénixové cítí silná kouzla“.

„Ne, až teď.“

„Dobrá, takže můžeme téměř s jistotou vyloučit, že tady někdo instaloval baterii, nabitou vodním kouzlem. Máte nepřátelé, kteří by mohli něco takového připravit?“

Jan svraštil čelo: „Mám konkurenta, Vladimíra Orlovce. (Apfer přikývl, Orlovci nedávno do chovu někdo hodil masožravé víly) Nedávno to chtěl tady koupit a chovat bojové grifony. Kdysi jsme spolu začínali, ale on řekl, že fénixové jsou nebezpeční. Taková hloupost! Potom…můj synovec z elfí strany, A-Patos, ten pořád podniká něco s tím…jak mu hořel dům…K. Možná to chtěl převzít. A také….“ Podal mu čerstvý výtisk „Zeleného věštce“, který si koupil cestou z oddělení. Na titulní straně se jedovatě zelenou barvou skvěl titulek „Exkrementy fénixů zahřívají ovzduší“.

„Minulý týden mi přišla nabídka. Napsal mi Svaz sluníčkové elfské mládeže, že shání pozemky pro nové pole…jak tomu říkali? Svatá zelená rostlina?“

Apfer přikývl: „Ano, nedávno jsme jim zabavili skoro kilo té rostliny, když ji zkoušeli prodávat“. Na jeho čele se objevila vráska: „Prošetříme všechno, ale teď, pane chovateli, zjistíme, jestli tady není něco neobvyklého. Otevřete svou mysl….“, pokynul a zlehka se dotkl chovatele na spáncích.

Po chvíli, trochu vyčerpaný ze soustředění (preferoval by prohledat všechno po svých, ale v tom mokru byla magie spolehlivější), vyšel ven a hned u prahu se ohnul a zvedl ze země pírko bojového grifona.

Jan si povzdechl: „Orlovec? Měl jsem ho za poctivého chlapa, ale tímhle je to asi vyřešené.“

Apfer se pochybovačně zamračil: „Souhlasím s Vámi. Tedy…s tím poctivým chlapem. Znám ho.“

Vladimír Orlovec, vysoký a štíhlý, s dlouhým hákovitým nosem, seděl ve výslechové místnosti na stanici. Většinou se zářivě usmíval, což mu pomáhalo s obchody, ale teď se trochu nervózně rozhlížel. Ale jen trochu, povšiml si Magnus, což svědčilo v jeho prospěch.

„Ne, ne, ne, věřte mi! Ano, jsme konkurenti, ale nejsme nepřátelé! Je to dobrý chlap! Jasně, že jsem mu nabídl, že koupím ten pozemek – za slušnou cenu, mimochodem! Ale mám už rozjednáno několik hektarů za městem, to bude pro moje ptáčky lepší.“

„Ale nebudete tam mít ochranu.“

Vladimír se uchechtl: „Grifoni? Ochrana? K čemu?“

Magnus přikývl a otevřel jeho složku: „Prý jste kdysi také choval fénixe a chystali jste společný podnik. Teď pracujete s bojovými grifony. Mají několik tun a zabijí Vás jediným švihnutím drápu. Proč?“

Vladimír sevřel rty: „Fénixové jsou horší. Oni…oni cítí a posilují…vaše city, emoce. Ne ty, co říkáte, ale to, co máte tady“. Ukázal si na srdce. „Když jsme se jednou pohádali s mou tehdejší ženou, měla takovou hysterii, že fénix vzplanul.“

„Tehdejší?“

„Rozvedla se se mnou, že prý jsem hrozný vztekloun. Radši jsem se pustil do bojových grifonů“.

„Podle toho spisu jste velice dobrý kouzelník. Povězte mi, pokud to nejste Vy…“, Magnus udělal pauzu. Vladimír pozorně a uvolněně naslouchal, neskákal mu do řeči. Další bod v jeho prospěch. „…tak to musel být někdo jiný, také schopný.“

Vladimír se zamyslel: „Neřekl bych. To je hrubá síla. Když budete zaklínat dost dlouho, nepotřebujete toho moc umět. Navíc, já vím, že z toho je Honza hodně nešťastný, ale pršelo dva dny a ani mu to ten dům nezničilo, nelítaly ani blesky. Takže žádný borec to nebyl. Ale pokud nezpívali, netančili, neměli baterie, tak jedině někdo přivolal duchy přes rostliny“. Zamračil se: „Ale přes jaké? Vy přece všechno kontrolujete!“

„Jednu ne.“

Vladimír přikývl: „Rozumím. Mimochodem, Svaz sluníčkové elfské mládeže mi nabízel, že koupí moje pozemky pro svatá zelená pole.“

„Souhlasil jste?“

„Ne. Nemají ani vindru. A nemám rád svazáky.“

Magnus Apfer držel za otrhanou, špinavou bundu vysokého dlouhovlasého elfa, kterému z koutku úst vytékal pramínek slin a bledé rty se roztáhly v širokém ošklivém úsměvu. Oči se mu stále mlžily z nedávného čarování.

„Byli jsme to my, šéfe, to pírko taky…“

Magnus strčil mladého elfa takovou silou, že svazák s křikem odlétl, až vrazil do zdi. Ano, našel viníka, ale chovateli to nepomůže. Tak zle a bezmocně si už dlouho nepřipadal.

„Mám špatné zprávy, pane Ohniváku. Byl to Svaz sluníčkové elfské mládeže, můžeme to dokázat, ale oni vám stejně neuhradí škody, protože nic nemají. Vypadá to na dlouhý soud.“

Jan sklopil hlavu a na podlahu, kterou pracovitý chovatel již stačil vyčistit, padla slza. V očích jednoho z fénixů na bidýlku vzplála nenávist.

Brzy ráno dalšího dne sídlo Svazu sluníčkové elfské mládeže začalo hořet a do hodiny lehlo popelem. Oddíl kouzelnických hasičů zasáhl rychle, ale u sídla nebyly žádné baterie s vodním kouzlem. Vyšetřování ukázalo, že Svaz je prodal, aby nakoupil dostatek zelené rostliny na dešťové kouzlo, kterým chtěli zničit Ohnivákův podnik.


  • Toto je príspevok do súťaže mikropoviedok Ohnivé pero.
  • Je publikovaný v pôvodnom stave, neprešiel redakčnou ani jazykovou úpravou.
  • Súťažné poviedky sú publikované pravidelne, každý pondelok jedna až tri.
  • Pevne stanovená uzávierka súťaže nie je, príspevky do každého kola prijímame priebežne, kým sa kolo nenaplní.
  • Čiastkové uzávierky sú dvakrát do roka (jarné a jesenné kolo súťaže) a sú oznámené s dostatočným predstihom. Poviedky, ktoré prídu po uzávierke, sú po dohode s autorom presunuté do ďalšieho kola.
  • O víťazovi daného kola rozhoduje porota.
  • Vyhlásenie a odmenenie víťazov sa uskutoční po vyhodnotení daného kola, teda 2-krát ročne.
  • Viac v pravidlách súťaže.
  • Ak sa chcete súťaže zúčastniť, prečítajte si aj zoznam chýb, ktorých sa súťažiaci v Ohnivom pere dopúšťajú najčastejšie.
  • Najnovšie aktuality o súťaži Ohnivé pero sa dozviete aj na facebookovskej stránke súťaže.

24. februára
Alexei Chevko