Ohnivé pero - jar 2022: Třpyt slavičích křídel

ohnive pero

V naší krajině se říká, že když se člověk narodí, tak bývá za okny slyšet slavíka. Toho slavíka mohou ale zaslechnout jen děti, nebo čisté duše, které se neposkvrnily tímto světem.

Znal jsem jednoho chlapce, bylo mu sedmnáct. Ve svitu slunečních paprsků, které propichovaly tváře cyklistů, se leskla nehynoucí dychtivost mládí. Byl jako nevinný kapr určený k porážce Třeboňského rybníka. Jel na kole on, a ta dívka. Oba čistí, krásní jako sníh, oba se smáli, bylo jim krásně, hřálo je mládí, které jim nikdo nemohl vzít. V tom okamžiku zastavil se čas a zůstal pocit. Jen pocit, který ale navždy trvá a navždy zůstane, při pohledu do zrcadla tajnou skrýší myšlenek, kam se nikdo nikdy nedostane. „Udělám si kapra na liháčku,“ střípek rozhovoru. „Mám tě rád.“ První letmé dotknutí ruky. Emoce. Nic víc a první pusa na rozloučenou na nádraží, uprostřed davu, jako věčné rozloučení. A slavík zazpíval a pak už zpívat nikdy nepřestal. Na chlapci zůstal zlatý pel, který mu jemně líznul vlasy.

Bylo to o dva roky před tím. Ty city ochromily každý jeho krok. Nevěděl zda se zabít skokem z okna, nebo pádem pod metro a čas se tak vlekl, když zoufale čekal jen na záblesk očí své dívky, která netušila, nebo nechtěla vědět nic o jeho citech, a tolik, tolik se styděl. A jeho srdce tepalo tak prudce a čím dál víc a nutno podotknout, že od té doby tlouci nikdy nepřestalo.

Když síla lásky přesáhla všechny meze, tak se nazdařbůh rozběhl po ulici a utíkal, dokud se smysly alespoň trochu neotupily. Láskou zpitý do němoty a svět byl jedna velká barevná čára. Tehdy začal běhat a běh se stal jeho nekonečnou vášní. Kdykoliv se pak rozběhl, slavík mu přikryl oči křídly, to aby se láskou nezbláznil a mohl létat výš, než lidem dovoleno jest. A tak vždycky, když se rozběhl, i když byl starý kmet, jeho kroky zezlátly, rozetnula se obloha a slunce zalilo kraj svým teplem – objetím laskavého Boha, který jediný je schopen obsáhnout širokost té nedospělé lásky.

Bylo to v zimě. Byl ještě zmateným hochem na základní škole. Napůl muž a napůl dítě, svět byl tak krutý, přesto stále nový a stále lákavější. Sbalil dětskou pokladničku, v mrazivé noci nechal za sebou jen otevřené dveře. Šrámem na matčině srdci a šedinou na otcových skráních, se ještě netrápil ve své naivitě. Nevěděl, že osud píše permanentní křivky na srdeční sval.

Stál před jejím domem, pod zhasnutými okny. Musel tam stát, prostě musel! Potmě smolil svoje básně do sešitu, který pak v životě stokrát roztrhal a stokrát zase koupil. Ty verše pak, i když si to přál mu nikdy z hlavy nezmizely. Když sešity roztrhal, zahodil a spálil, vrátily se k němu jako bumerang, byl nucen opisovat zas a znova stále stejnou báseň. Tak slavík nad hlavou mu poletoval, kdykoliv psal.

Slavík zpíval svou krutou píseň laskavými tóny, stále mrazivějšími, čím víc se blížila vteřina kdy pod okny své dívky naposledy bude stát, pak věčně zastaví se čas.

Dívka zestárla a porodila děti s jiným mužem, přešlá životem, zcela se změnila a kdo ví, zda ještě žije. Jeho srdce se zastavilo, pod kabátem, jak lustr křišťálově čisté, nezkažené dokonáním citu. Hrobem lásky totiž bývá její naplnění.

A slavík zpívá dál a dívka otevřela okno. V jeho odrazu byl chlapec – umrzl, měl modré rty, co vyslovily naposledy její jméno. Na celém jeho těle ulpěl zlatý prach ze slavičích křídel.

Co stalo se? To nevíme. Víme jen to, že ten den na nebi byly statisíce hvězd a odněkud se vesele linulo slavičí trylkování, co slyší jenom ti, kteří jsou pro tento svět zcela,

zcela bezcenní.


  • Toto je príspevok do súťaže mikropoviedok Ohnivé pero.
  • Je publikovaný v pôvodnom stave, neprešiel redakčnou ani jazykovou úpravou.
  • Súťažné poviedky sú publikované pravidelne, každý pondelok jedna až tri.
  • Pevne stanovená uzávierka súťaže nie je, príspevky do každého kola prijímame priebežne, kým sa kolo nenaplní.
  • Čiastkové uzávierky sú dvakrát do roka (jarné a jesenné kolo súťaže) a sú oznámené s dostatočným predstihom. Poviedky, ktoré prídu po uzávierke, sú po dohode s autorom presunuté do ďalšieho kola.
  • Na hodnotenie poviedky má vplyv jej čítanosť, počet a obsah komentárov a najmä záverečné verejné hlasovanie o finalistoch, ktoré sa uskutoční po predstavení poslednej poviedky daného kola súťaže.
  • O víťazovi daného kola rozhoduje porota.
  • Vyhlásenie a odmenenie víťazov sa uskutoční po vyhodnotení daného kola, teda 2-krát ročne.
  • Viac v pravidlách súťaže.
  • Ak sa chcete súťaže zúčastniť, prečítajte si aj zoznam chýb, ktorých sa súťažiaci v Ohnivom pere dopúšťajú najčastejšie.
  • Najnovšie aktuality o súťaži Ohnivé pero sa dozviete aj na facebookovskej stránke súťaže.

21. februára 2022
Ondřej Lehovec