Ohnivé pero - jar 2022: Lumenská dovolená (budoucnost)

Upozornenie: Pre svoj obsah poviedka nie je vhodná na čítanie pre maloleté osoby.


Cesta do Jižního města, no konečně. Celý rok jsem se na to těšil jako malý kluk. Začalo se rozvolňovat, takže mi teď už nebránilo nic v tom, abych si užil víkend plný dobrodružství. Dorazil jsem autobusem do hotelu na Chodově. Zarezervoval jsem se v tom nejlepším hotelu v okolí, abych měl na tohle místo co nejintenzivnější vzpomínku. Cestou jsem narazil v autobuse na jednu mimořádně milou mladou slečnu. Jmenovala se Monika a moc se mi líbila. Měla zlaté vlasy, modré oči a byla přiměřeně velká k mojí vlastní výšce. Zkrátka ideální holka pro mě. Co víc jsem si mohl přát? Snad jen to, aby byla trošku svolnější ke styku, ale to nebylo nic, čemu jsem nemohl trošičku pomoct. Aspoň jsem v to věřil. Náhoda tomu chtěla tak, že se ubytovala v tom samém hotelu. Potkal jsem ji v hotelové restauraci, a tak jsem toho okamžitě využil a šel jsem ji oslovit.

„Svět je ale malý co?“ řekl jsem.

„To je,“ usmála se na mě.

Netrvalo to pak dlouho a skončili jsme na mém hotelovém pokoji. Ihned jsme ho samozřejmě pokřtili. Dali jsme si spolu pár vydařených koleček, a hned byl tenhle výlet hezčí. Akorát ta moje postel byla trošku zaneřáděná. Plná vlhkých skvrn mazlavého původu. Nic, co by se ale nedalo umejt. Ještě lepší to bylo, když jsem se vydal do restaurace u řeky. Za barem se nacházela taková roztomilá servírka. Když za mnou přišla, aby mi řekla denní nabídku, řekl jsem jí:

„Vy v té nabídce asi nebudete co?“

Zasmála se:

„Bohužel. Už nějakou dobu tam nejsem. Jsem už vdaná.“

„To přece nevadí nebo jo?“ Nechtěl jsem se nechat dát jen tak lehce.

Usmála se znovu, a když odcházela, podivně na mě mrkla. Rozhodl jsem se to pochopit tak, jak jsem chtěl, a tak jsem byl o malou chvíli uvnitř u ní. O pár chvil později jsme se přesunuli na dámský záchod, a zavřeli jsme se v jedné kabince.

„Děláte tohle často?“ zeptala se mě, zatímco jsem jí sundával sukni.

„Ani ne, ale řekl jsem si, že když už jsem na té dovolené, měl bych vyzkoušet nové věci.“

„Hmm, tohle teda je hezká novinka,“ uculila se a hned na to jsem do ní začal dorážet tak, jak by to její manžel nejspíš nikdy nedokázal. Málem jsem kvůli tomu rozrazil pravou stěnu kabinky. Jakmile jsme skončili, a já si šel sednout zpátky ke svému stolu, rozhodl jsem se jí dát o něco větší dýško. Myslím si, že si ho plným právem zasloužila. Nebo bych spíš měl říct, vykouřila hehe. Po tomhle představení jsem se vydal k části řeky, kde se koupali a opalovali výletníci. Takové místní koupaliště, řekl jsem si. Tam jsem se také chvíli opaloval. V tom jsem kousek od sebe zahlédnul krásnou černovlasou dívku s krásnýma červenýma plavkama. Rozhodl jsem se opět, že to na ni zkusím.

„Zdravím, slečno, mám pro vás špatnou zprávu,“ řekl jsem jí, zatímco ležela na svém lehátku nahoře bez. „Pozoroval jsem vás zdálky, jak se mažete a mám takový dojem, že nepoužíváte správný opalovací krém.“

„Vážně. Jak to můžete vědět?“

„To víte, já mám na tyhle věci čuch. Jsem totiž chlap.“

Ani nevím, jak mě to napadlo. Prostě jsem něco zkusil říct, a nějakým zázrakem to zase fungovalo. O pár dalších minut jsem tu nudistku klátil v převlékací kabince u řeky. Musím říct, bylo to mimořádně vzrušující. Skvělý byl i večer, kdy jsem při večeři v hotelu potkal další nádhernou dívku, kterou jsem si pak později i odvedl na pokoj. Druhý den už jsem pouze odpočíval v okolí hotelu a chystal se pomalu na svůj odjezd z Jižního města.

Celá tahle dovolená v největším sídlišti na světě byla fantastická. Ještě nikdy jsem si neužil tolik srandy, pomyslel jsem si při cestě zpátky v autobuse. Docela by mě zajímalo, jaký ze mě měli dojem ostatní, co mě při této dovolené potkali.

Zpověď pokojské:

„Ještě nikdy jsem neměla hlučnějšího a špinavějšího hosta. Celou noc na svém pokoji tak strašně řval. Jako by tam podřízli nějaké prase. Takové chlípné vzdychání jsem ještě nikdy předtím neslyšela. Nejzajímavější bylo, že měl na klice celou dobu ceduli s nápisem: „Prosím nerušit!“ Přitom tam, ale s nikým nebyl. I přesto jsem ale našla po celé jeho posteli skvrny od spermatu a také celé balení ubrousků Kleenex, použité. Ten člověk tady po celou dobu nedělal snad nic jiného, jen si honil ptáka. Že mu to vůbec stálo sem jezdit. I když stát mu asi musel určitě.“

Zpověď servírky:

„Tak tohle byl ten nejpodivnější host, jakého jsem ve svém lokále, kdy viděla. Nejdříve se na židli bavil sám se sebou, jako by mluvil s nějakou dívkou, a poté se odebral na dámskou toaletu, kde mi to celé zprasil, radši ani nebudu říkat čím, protože jsem se červenala ještě hodinu po tom, co jsem musela tu lepkavou hmotu čistit ze zdi, aby se moje zákaznice nelekly. Takového zoufalce jsem opravdu ještě nikdy neviděla.“

Zpověď nudistky

„Něco takového se mi snad ještě nikdy nestalo. Jsem sice zvyklá, že na mě chlapi čumí, když se opaluji nahoře bez. Takového chlípníka jsem ale ještě nikdy neviděla. Nejenom, že na mě asi deset minut zíral s otevřenou hubou, ale hned na to šel do nedaleké kabinky a odtamtud jsem ho slyšela asi dalších deset minut vzdychat. Někteří chlapi prostě nemají žádné zábrany.“

Epilog:

Náš hrdina měl po celou dobu k dispozici přístroj na vytváření virtuální reality. Kdykoliv si přál, mohl si na jakémkoliv místě vytvořit takový scénář, jaký zrovna chtěl, aniž by k tomu potřeboval jakoukoliv další lidskou entitu. Takové možnosti cestování by měly být v daleké budoucnosti naprostou samozřejmostí.


  • Toto je príspevok do súťaže mikropoviedok Ohnivé pero.
  • Je publikovaný v pôvodnom stave, neprešiel redakčnou ani jazykovou úpravou.
  • Súťažné poviedky sú publikované pravidelne, každý pondelok jedna až tri.
  • Pevne stanovená uzávierka súťaže nie je, príspevky do každého kola prijímame priebežne, kým sa kolo nenaplní.
  • Čiastkové uzávierky sú dvakrát do roka (jarné a jesenné kolo súťaže) a sú oznámené s dostatočným predstihom. Poviedky, ktoré prídu po uzávierke, sú po dohode s autorom presunuté do ďalšieho kola.
  • Na hodnotenie poviedky má vplyv jej čítanosť, počet a obsah komentárov a najmä záverečné verejné hlasovanie o finalistoch, ktoré sa uskutoční po predstavení poslednej poviedky daného kola súťaže.
  • O víťazovi daného kola rozhoduje porota.
  • Vyhlásenie a odmenenie víťazov sa uskutoční po vyhodnotení daného kola, teda 2-krát ročne.
  • Viac v pravidlách súťaže.
  • Ak sa chcete súťaže zúčastniť, prečítajte si aj zoznam chýb, ktorých sa súťažiaci v Ohnivom pere dopúšťajú najčastejšie.
  • Najnovšie aktuality o súťaži Ohnivé pero sa dozviete aj na facebookovskej stránke súťaže.

7. februára 2022
Jack Travis