 |
Rostlinka, jež na první pohled vypadá jemně a nevinně skrývá velké tajemství v podobě legendy. Z této legendy může až mrazit, ale posuďte sami.
Žil byl jednou jeden mládenec, byl to syn královského lovce. Od malička byl tedy vychováván k lovu, aby jednou zaujal místo svého otce, jak tomu bylo zvykem v této době. Mladík se jmenoval Arkai. Byl nadaný a ulovil na co svým šípem zamířil, nebylo jediného zajíce či káněte které by neskolil. Bohužel kde příroda dává jinde ubírá. Arkai byl domýšlivý, sobecký a musel mít vše co si umanul.
Jednoho rána se vydal opět na lov, chodil často jen pro zábavu. Vydal se do nedalekého lesa, kterému se přezdívalo les tmy. Les tmy nebylo místo, kam by se někdo vydal na odpoledník piknik nebo procházku při měsíčku. Bylo to místo, kde se ve vás souží strach a úzkost vám nedovolí jít více než pár kroků. Bylo lepší se mu vyhýbat.
Jenže tento les skýtal majestátní jeleny nedívané krásy, huňaté králíky a spoustu dalších stvoření. Ti ovšem měli své tajemství, které Arkai zjistil záhy.
Tiše našlapujíc kráčel do hlubin lesa, aniž by o tom tušil. Když konečně spatřil zvíře, které chtěl udolat. Byla to medvědice, která seděla u svých rozverných medvíďat. Zvířata vůbec netušila jaké nebezpečí na ně číhá zpoza stromu a tak se nerušeně bavila. Když tu Arkai namířil na medvědici. Ta ho stihla lidským hlasem požádat o smilování, kvůli svým maličkým. Medvědice totiž nedávno přišla o druha. Arkai se sice podivil, ale i tak vystřelil a šíp zasáhl svůj cíl čistě a rychle.
Les tmy měl svou paní lesa, ctihodnou starší Maúgrúm. Byla to vládkyně moudrá a laskavá, zároveň magického rázu. Když se doslechla o činu, co spáchal Arkai, proklela ho ukrutnými bolestmi střev a zároveň ve střevech udělala hnízdo různých parazitů. Z těla umírající medvědice udělala jedinou věc, která by Arkai pomohla, a to dnes známý Medvědí česnek.
Arkai se sotva doploužil domů, nutno dodat, že v hrozných bolestech a brzy skonal.
- Toto je príspevok do súťaže mikropoviedok Ohnivé pero.
- Je publikovaný v pôvodnom stave, neprešiel redakčnou ani jazykovou úpravou.
- Súťažné poviedky sú publikované pravidelne, každý pondelok jedna až tri.
- Pevne stanovená uzávierka súťaže nie je, príspevky do každého kola prijímame priebežne, kým sa kolo nenaplní.
- Čiastkové uzávierky sú dvakrát do roka (jarné a jesenné kolo súťaže) a sú oznámené s dostatočným predstihom. Poviedky, ktoré prídu po uzávierke, sú po dohode s autorom presunuté do ďalšieho kola.
- Na hodnotenie poviedky má vplyv jej čítanosť, počet a obsah komentárov a najmä záverečné verejné hlasovanie, ktoré sa uskutoční po predstavení poslednej poviedky daného kola súťaže.
- Vyhlásenie a odmenenie víťazov sa uskutoční po ukončení hlasovania a vyhodnotenia daného kola, teda 2-krát ročne.
- Viac v pravidlách súťaže.
- Ak sa chcete súťaže zúčastniť, prečítajte si aj zoznam chýb, ktorých sa súťažiaci v Ohnivom pere dopúšťajú najčastejšie.
- Najnovšie aktuality o súťaži Ohnivé pero sa dozviete aj na facebookovskej stránke súťaže.