| Súvisiaci článok: Náhľad v okne | Presun | |
| Jiří Popiolek 07. 02. 2001 21:50 Odpoveď Odpoveď s citáciou |
[1] Odpověď E. Kocourkovi „Plytkou tělesnou touhou“ mířím k přirovnání třetího dílu k červené knihovně v Ikarii. V červené knihovně jde v podstatě vždycky jenom o ten sex, jakkoli zabalený do romantických řečiček, tady se přeci jen hraje o něco jiného. Jinak na plytkých tělesných touhách nevidím nic špatného, máme je koneckonců všichni, že… |
|
| E.Kocourek 07. 02. 2001 06:27 Odpoveď Odpoveď s citáciou |
[2] Rovnocenní teda ne ! Recenze je fajn, ale s některými názory (ryze subjektivně) A Jiří, prosím tě, kam míříš tou „plytkou tělesnou touhou“ ? |
|
| Marbh Maidin 06. 02. 2001 10:43 Odpoveď Odpoveď s citáciou |
[3] Súhlas! Súhlasím s tým, že nie je možné Xenogenesis vychutnať ako sekanú, je úžasná ako celok – všetky tri časti. A k dokonalému obrazu, ktorý pani Butlerová nakreslila, sa ešte dá pripočítať skutočnosť, že je autorka jedným z mála spisovateľov čiernej pleti. Vzťahy dvoch rás a xenofóbiu tak mohla pani Butlerová vykresliť na základe takpovediac vlastných skúseností… A aby sme nechodili ďaleko, vzťah ľudí a Oankali pripomína (hlavne v prvej časti) vzťah Rómov a tzv. bielych. V knihe, rovnako ako v živote, sa pocit menejcennosti prejaví nenávisťou. Nenávisť a láska, to sú dve hlavné emócie Xenogenesis – a pôsobia ako zlatá dávka. Je to veľmi sugestívna trilógia. Hlavne prvej knihe by som dal 10/10, ostatným menej, sú viac popisné.. |