Science fiction a fantasy časopis Fantázia: poviedky, recenzie, reportáže, správy

Ale podla datumu poslednej spravy si myslim, ze je to aj tak uz kazdemu jedno…

Cenzura? Moja odpoved bola vymazana a to som autorom povodnej pseudopoviedky. Ja som Boris Vigas. Fakt nechcete pocut moj nazor? Tak este raz… Autora clanku, ktory som vyuzil ako inspiraciu som nechcel urazit, naopak jeho clanok sa mi zdal trefny. Bral som to ako vtip a ludom z mojho okolia to vtipne pripadalo. Dakujem za pozitivne ohlasy a ostatnym mozem len odkazat, ze toto dielko vzniklo za dve hodinky v sobotu rano. Bola a je to ironicka reakcia, nic viac, ziadne umelecke ambicie. Je mi jasne, ze je to zlepenec, ale podla nazvu brak… ste ani viac cakat nemohli. A teraz, ostane tato poznamka na sieti? Aby som dokazal, ze som ten za ktoreho sa vydavam, A.Pavelekova mi poradila aby som odstranil v priamej reci pomlcky a nahradil ich uvodzovkami a odstranil medzery tam kde nemaju byt. Come on, som to naozaj ja a nevymazte ma.

Je uplne jedno, co ti Hromo odpovie, smutocnost je taka, ze je to iba jeho poza. Aj mne obcas pripada trapne, ale da sa na to zvyknut. Bohuzial, musia si na to zvykat hlavne nasi autori. Preto napriek hlasovaniu o Hrmavici, ktore bohuzial nie je ani trochu objektivne, lebo sa da hlasovat viac raz, budem trvat na tom, aby Hrmavica bola len virtualna.

Třeba povídka od Zajdela, nebo to byl Fialkowski? v antologii Skleněné město má point hned několik. Pravda, ty jsou jen jaksi paralelní, alternativní, ale zase se všechny napojují na text povídky, jehož konec by jako jakás-takás pointa taky ušel. Ale jistě budou existovat i texty s pointami řazenými sériově (sám jsem kdysi jeden napsal -dost strašný :-) koneckonců co jiného je \„double-twist\“ (jak se tomu říká po našem?)?

Mišo S.: Pravda. Kdysi jsem se snahou formulovat odpověď zabýval a přinejmenším pro některé případy mi vyšlo \„z nudy a (sado)masochismu\“. Ikarii ze setrvačnosti (naši ji nedokáží přestat kupovat), jakéhosi pocitu povinnosti, snahy udržet si informovanost o situaci a nepřijít o to dobré, když se náhodou objeví; zkrátka, i to zadostiučinění \„já to říkal\“ v negativním případě je mi (zatím) dostatečnou odměnou – nakonec v posledním Interkomu jsem dospěl k poznání, že z podobných důvodů jezdím na cony. Inu, být fanouškem je řehole :-) Fantáziu z lenosti nečtu, možná ke své škodě, a do HH jsem spíš jen nakoukl, protože horor je mi cizí (a layout starších čísel ještě víc; browsím bez obrázků a grafické odkazy na rubriky se překrývají, že člověk musí zaměřovat po pixelech).

Jo, teď jsem narazil na Fantázii a ještě jednou se podíval na článek, jestli jsem o něm něco nezapomněl, a pravím, že s ním na 99% souhlasím (jen se mi zdálo, že není zcela důsledně uplatňován v praxi – ale můžu se mýlit, jak říkám, skoro Fantu nečtu a člověk si spíš zapamatuje extrémy).

skutocne zbytocny komentar…