Zabíječ draků

King William

Větší a větší jsou stvůry, které přicházejí o život rukama Felixe Jaegera, Gotreka Gurnissona a jejich přátel. Větší a větší je také proslulost této dvojice. Větší a větší jsou i ceny, za které se knihy série Warhammer prodávají – od dob Zabíječe skavenů se počet stran zmenšil o dvacet, ale cena vzrostla o deset Kč. V tomto případě jsou to ovšem dobře investované peníze…

Kdo nezná předchozí díly série, těžko sáhl právě po čtvrtém dílu jako prvním, přesto stručně nastíním obsah: Felix, syn šlechtice, a Gotrek trollobijce cestují spolu svázáni přísahou až do Gotrekovy slavné smrti, kterou je jako trpaslík trollobijce povinen vyhledávat. Prošli Říší, horami, ubránili město proti skavenům, cestovali přes Pustiny chaosu a nakonec cestujíce vzducholodí šíleného trollobijce Malakaie Makaissona se střetli s drakem. Může být hrdinštější smrt, než zemřít při likvidaci tisícileté ještěrky velké jako vzducholoď a chrlící oheň? Jasná je odpověď, jasná je i zápletka knihy.

Tentokrát je však kniha mnohem složitější – Felix je totiž zamilován do Ulriky, dcery šlechtice z pohraniční pevnůstky.

Zdánlivě se oproti předchozímu dílu nic nezměnilo, ale není to docela tak. Oproti nesourodému tlustopisu Zabiják démonů je tento román sevřenější a jednolitější, což je jedině k dobru věci. Pouze pasáže popisující lapálie Šedého věštce Thanquola ze skavenského plémě jsou poněkud křečovité. V celé rozsáhlé Říši stále a stále naráží na své dvě nemesis – Felixe a Gotreka, kteří mu znovu a znovu kazí jeho plány. Na komickou figurku je příliš nebezpečný a na vážně míněného nepřítele hlavních hrdinů je zase příliš komický. Až je ho čtenáři téměř líto.

Jediným opodstatněním této figurky je setkání s armádou bojovníků Chaosu, což umožňuje nahlédnout čtenáři mezi tyto podivné stvůry. Ve třetině knihy se Thanquol znenadání vytrácí z děje a již se neobjevuje, což vzbuzuje dojem, že si s ním již autor nevěděl rady, ale nechal si ho do zálohy pro příště.

Tato kniha vůbec vzbuzuje dojem, že tentokrát již nejde o samostatný román ze série, ale jen o součást cyklu. Mnoho námětů je nakousnuto a nedokončeno, což je asi ten nejhorší směr, kterým se autor mohl ubírat. Mnohadílných cyklů je na pultech více než dost, ale kvalitní román by pohledal s lampou ve dne. Tím rozhodně nechci vzbuzovat naději, že kvalitní cykly se hledají snadno.

Struktura děje také doznala mnoha změn. Boje nejsou tak časté a mnohem více se autor věnoval prokreslení bizardních postaviček a vztahům mezi „lidmi“ (i když je většina z nich trpasličího původu).

Velký prostor dostává také vztah Felixe a Ulriky, dvou silných osobností v nebezpečné době.

Děj je dobře vygradován, akční napínavé pasáže bojů se střídají s klidnějšími sondami do trpasličí historie, náboženství, prokreslováním podivného světa Warhammeru a samozřejmě i podrobnostmi ze života hlavních hrdinů. Hrdinové nejsou nesmrtelní a čím blíže konci, tím méně jich zůstává.

Souhrnně řečeno, jde o další oddechovou akční knihu velmi dobré kvality, která se dobře čte a netrpí logickými chybami. Dokonce i šílené trpasličí vynálezy se dají překousnout lépe než v předchozím díle, oproti kterému je tento román příjemným návratem ke kvalitě prvních dílů.

Obálka Johna Gravata dobře zapadá do série a ke knize se hodí.

Ohledně překladu a redakční práce mohu pouze poznamenat, že mne ve čtení nic nerušilo, což mi docela stačí ke štěstí.

Dosti dobrá akční kniha si zaslouží nadprůměrných sedm z deseti.

Zabíječ draků (série Warhammer), William King, fantasy (Polaris, anglický originál Dragonslayer, ilustrace na obálce John Gravato, překlad Leona Malčíková, 270 stran, brož., 189 Kč, ISBN 80–85911–96–5)


23. januára 2002
Piter