 |
Mladý trpaslík klečel před Velkou radou vynálezců. Kaštanové vlasy měl ostříhané nakrátko a vousy mu sahaly až k ramenům. Nervózně se rozhlédl po okolí. Podlahu i zdi zdobily rudé koberce s motivem kladiva a klíče.
Před ním byl stůl, u kterého seděli tři tlustí trpaslíci. Prostřední z nich pozorně studoval rozložený pergamen.
„Durene, povstaň,“ řekl.
Ten chvíli váhal, ale nakonec ho poslechl. Ruce se mu potily a srdce zběsile bušilo. Tohle bylo poprvé, kdy stál před Velkou radou.
„Podle toho, co se tu píše…“ Promnul si vousy a chvíli čekal na jeho reakci.
Mladý vynálezce polkl.
„Patříš mezi naše nejlepší vynálezce. Proto právě tebe vybrala Velká rada, abys sestrojil nový druh pohonu, který by nahradil náš zastaralý parní agregát.“
Trpaslík vykulil oči: „Ale já jsem obyčejný vynálezce pane. Mezi námi jsou i lepší,“ namítal.
„Prosím, podívej se ven a řekni mi co vidíš.“
Hrdina si upravil brýle a udělal několik kroků k oknu. Město obklopovaly husté černé mraky proudící z kovových rour, které chrlily tuny a tuny kouře do svého okolí.
Z drobné škvírky ho do nosu praštil silný zápach síry smíchaný s nasládlou chutí kovu.
Okamžitě se rozkašlal.
„Sám ses přesvědčil, jaká je situace. Přijímáš tedy tento úkol?“
Chvíli váhal, ale nakonec souhlasil. Poté ho rada požádala, aby je opustil. Vynálezce se uklonil a odešel. Přes ústa si přiložil šátek a zamířil zpátky do své pracovny.
Tam ho přivítala nazrzlá myška Babeta. Seděla v kleci a netrpělivě čekala na svého pána. Duren otevřel dvířka a myška mu instinktivně vyběhla po rukávu až do vousů. Okamžitě se rozesmál.
„Babeto, to šimrá.“
Poté sáhl do kapsy a vyndal kousek sýru. Z plnovousu vykoukl růžový čumáček, za kterým se brzy objevila drobná hlavička.
„Tady máš malá.“
Babeta ho spokojeně chytla mezi tlapky a začala jíst. Trpaslík ji podrbal. Jeho zrak sklouzl na zaprášený obrázek, který ležel na stole.
Sfoukl nános prachu a vzal ho do ruky.
„Od kohopak se asi Velká rada dozvěděla, že pracuji na novém motoru?“
Myška zvedla hlavu, jako by mu rozuměla.
„Díky otče. Škoda, že už tu s námi nejsi.“ Poté ho položil zpátky na stůl.
Babeta mu přelezla na rameno a společně zamířili k pracovnímu stolu, kde ležel rozebraný trpasličí motor.
Vynálezce si ho důkladně prohlížel. Popadl velký píst a zastrčil ho do připraveného válce. S hlasitým hvízdnutím sklouzl až na dno.
Myška skočila na stůl a z hromady harampádí vylovila dva šrouby. Hrdina ji pohladil a přichytil pístní tyč k hřídeli, na kterou narazil připravenou kliku. Celý mechanismus roztočil a poslouchal, jestli je všechno v pořádku a nic nedrhne.
Poté na blok motoru připevnil víko a do postranní mosazné nádržky nalil lampový olej.
„Co myslíš Babeto, zkusíme to?“
Jeho pomocnice zavrtěla hlavou a zakryla si obě oči.
„Prosím tě, co by se mohlo stát.“
Několikrát zatočil klikou. V motoru hlasitě zapraskalo. Víko vystřelilo do vzduchu a pracovnu pohltila hustá oblaka dýmu.
Duren popadl myšku a vyběhl ven. Tam už stál dav zvědavců.
„Všechno je v pořádku. Nic se neděje. Byl to pouze neúspěšný pokus,“ vykřikoval.
Trpaslíci něco zabručeli a vrátili se zpátky ke své práci. Když se kouř rozplynul, nakoukl mezi dveře. V pracovně byl neskutečný nepořádek.
„Tak a teď můžu začít znovu.“
Vešel dovnitř a s nechutí začal s úklidem. Babeta si mezitím uvelebila na stole, kde ležel ohořelý pergamen. Vynálezce si toho všiml a šel se podívat na čem to leží.
Byla to stará mapa močálu, do kterého ústil odpadní systém. Jeho otec věřil, že přesně tam se nalézá řešení pro jejich problém s nečištěným vzduchem.
„Všichni ho měli za blázna, a proto se vydal sám hledat Černý pramen. Už nikdy se nevrátil.“ Utřel si slzu z oka.
Myška zapištěla.
Pod tlapkou měla červený křížek.
„Myslíš, že tam to je?“
Babeta souhlasně kývla hlavičkou. „No dobře, nemám co ztratit. Úklid počká. Ale ty zůstaneš tady. Nechci, aby se ti něco stalo.“
Ze šuplíku vytáhl opasek s nožem. Zatáhl břicho a stěží ho zapnul na poslední dírku.
„Trošku jsem přibral, budu muset s tím něco udělat.“
Zastrčil mapu za kožený kabát a vyrazil. Slunce pomalu zapadalo za obzor. Ulicí se začal šířit hlasitý zpěv společně s vůní oleje. Lampáři začali s prací. Všude po okolí rozsvěcovali zavěšené svítilny.
Duren přistoupil k jednomu z nich a za několik mincí si zakoupil lucernu. Poté pokračoval dál. Mokřad se rozkládal za východní branou. Tvořil ho hustý, neproniknutelný les. Jediným způsobem, jak se k němu dostat bylo pomocí lodě.
S tím už počítal, a proto si v přístavu zapůjčil člun. Na dřevěnou tyčku zavěsil světlo. Pádlo zabralo a plavidlo se dalo do pohybu.
Všude kolem něj plavaly odpadky. Voda tu strašně páchla. Čím víc se přibližoval k močálu tím zápach sílil. S úžasem si prohlížel obrovské stromy poseté bílými květy. Zrovna, když proplouval kolem staré vrby, člun do něčeho narazil.
Světlo se divoce rozhoupalo. Trpaslík nakoukl přes příď, kde spatřil ztrouchnivělou kládu. Popadl pádlo a několikrát do ní šťouchl. Ta místo toho, aby odplavala, z ničeho nic se potopila.
„Co to bylo?“ udiveně zíral na hladinu.
Pod ním proplul dlouhý stín, který rozvířil vodu. Hrdina zatajil dech. Dřevěná skořepina se nebezpečně rozhoupala.
Držel se zuby nehty, aby nevypadl. Pochvíli se vše uklidnilo. Hrdinovi spadl kámen ze srdce.
„Už jsem si myslel, že mě chce stáhnout do hlubin.“
Z vody vystřelilo klepeto a jedním stisknutím přepůlilo loď. Druhé menší ho následovalo. Chytlo překvapeného dobrodruha za nohu. Nestihl ani vykřiknout a byl pod vodou.
Před ním se zjevily obrovské čelisti plné drobounkých zoubků.
Zmocnil se ho nepříjemný chlad, který mu zalézal do morku kostí. Tohle byl jeho konec. Klepeto zvýšilo stisk a ostrá bolest mu projela nohou.
Náhle procitl. Z pochvy vytáhl nůž. Několikrát bodl. Ostří zasáhlo svůj cíl a překvapený netvor povolil.
Hrdina se dal okamžitě na útěk. Plaval jako o život. Rychle se vynořil a poté pokračoval dál. Chtěl být co nejdále od nestvůry. Baculaté prsty se zaryly do kořenů nějakého stromu. Byl zachráněn. Rychle začal šplhat do bezpečí.
Srdce mu bušilo jako o závod. Sotva popadal dech. Nakonec se uvelebil na nejvyšší větvi, kde měl skvělý výhled. Nedůvěřivě pozoroval vodní hladinu. Všechno to vypadalo, jako by se vůbec nic nestalo. Když pohlédl na svojí pravou nohu tak málem omdlel. Kůže mu na ní povadle visela a teplá krev stékala po popraskané kůře. Strašně ho to pálilo.
Z kapsy vytáhl mokrý šátek a s ním si zavázal ránu.
„Co si teďka počnu. Přece jsem nedošel tak daleko, aby mě schramstl nějaký přerostlý krab.“
Kousek od něho se něco pohnulo. Instinktivně sáhl po noži. Byla to sice chabá zbraň, ale lepší než žádná. Z listí vykoukl zvědavý netopýr. Měřil víc jak dospělý trpaslík. Ospale zívl a poté se čumákem zavrtal do okvětního lístku.
Hrdina si ho zaujatě prohlížel.
„Tohle je moje šance. Vyskočím mu na záda a odnese mě do bezpečí.“
Nožem uřízl květinu a začal ho k sobě lákat. Když už byl skoro u něj tak skočil. Netopýr zapištěl a vzlétl do vzduchu.
Trpaslík zajásal. Přece se odsud dostane. Už byli skoro nad korunami stromů, když v tom začali ztrácet výšku.
„Jsem moc těžký!“ křičel.
S hlasitým šplouchnutím rozrazil vodní hladinu. Tam už na ně čekala hladová obluda. Obrovská klepeta vyrazila vpřed. Voda zrudla.
Duren zběsile kopal kolem sebe. Seshora přišla prudká rána, která ho odmrštila z dosahu smrtelných čelistí. Z vypětí posledních sil doplaval až ke břehu, kde padl únavou.
Ráno ho probudily sluneční paprsky. S námahou otevřel obě oči a spatřil černé jezírko.
- Toto je príspevok do súťaže mikropoviedok Ohnivé pero.
- Je publikovaný v pôvodnom stave, neprešiel redakčnou ani jazykovou úpravou.
- Súťažné poviedky sú publikované pravidelne, každý pondelok jedna až tri.
- Pevne stanovená uzávierka súťaže nie je, príspevky do každého kola prijímame priebežne, kým sa kolo nenaplní.
- Čiastkové uzávierky sú dvakrát do roka (jarné a jesenné kolo súťaže) a sú oznámené s dostatočným predstihom. Poviedky, ktoré prídu po uzávierke, sú po dohode s autorom presunuté do ďalšieho kola.
- Na hodnotenie poviedky má vplyv jej čítanosť, počet a obsah komentárov a najmä záverečné verejné hlasovanie, ktoré sa uskutoční po predstavení poslednej poviedky daného kola súťaže.
- Vyhlásenie a odmenenie víťazov sa uskutoční po ukončení hlasovania a vyhodnotenia daného kola, teda 2-krát ročne.
- Viac v pravidlách súťaže.
- Najnovšie aktuality o súťaži Ohnivé pero sa dozviete aj na facebookovskej stránke súťaže.