 |
Nakladatelství Wales se po pěti letech rozhodlo vydat třetí a čtvrtý díl Chalkerovy tetralogie Vládci diamantu, jejíž první dvě části, Lilith – Had v trávě a Kerberos – Vlk ve stádu vyšly v roce 1996 v dnes již zaniklém nakladatelství Mustang. Je to chvályhodný počin, protože dvacet let staří Vládci diamantu patří mezi dobrodružnou sci-fi rozhodně k lepšímu průměru. Chybí jim sice emotivní náboj knih Mika Resnicka, nadhled Harryho Harrisona a gejzíry nápadů Raye Aldridge nebo Dana Simmonse, přesto však se jedná o řemeslně nesmírně kvalitně napsané dílo.
Vládci diamantu jsou zčásti špionážní román, jehož hlavním hrdinou je tajný agent lidského společenství, Konfederace, (podstatně méně vtipný a vše vážně beroucí Jason dinAlt), jehož osobnost je vložena do čtyř osob najednou, a ty jsou vyslány na čtyři planety sluneční soustavy nazvané Wardenův diamant, kde mají za úkol zabít vládce všech těchto planet. (Pravá agentova identita zatím vše řídí z hlídkové lodi umístěné blízko soustavy.) Každá planeta se od tří zbývajících nesmírně liší, přírodními podmínkami, které na ní panují, společenským systémem a úrovní technologie. Společným znakem všech planet je přítomnost tzv. Wardenova organismu, viru, který napadá buňky člověka a přetváří je tak, že při zániku tohoto mikroorganismu umírá i jeho nositel. Nakažena je každá organická hmota, která se na planetách nachází, a Wardenův organismus není schopen přežít v jiných podmínkách než právě ve své sluneční soustavě. Díky tomu slouží planety jako obrovská vězení, kam Konfederace posílá zločince a nepřizpůsobivé osoby.
Ale Vládci diamantu jsou také space operou. Proti Konfederaci zde stojí ve třetím díle stále ještě neznámí mimozemšťané, jejichž civilizace je na vysoké technologické úrovni. Ti s jednotlivými vládci planet Diamantu uzavřou spojenectví, jehož cílem je Konfederaci zničit. Právě Mika Resnicka připomene především dělení vesmíru ovládaného Konfederací na stagnující a postupně upadající civilizované světy a pohraničí, osidlované dobrodruhy a zkrachovalými existencemi (viz Santiago nebo Věštkyně).
Kniha ale obsahuje také prvky fantasy, protože na Charónu funguje určitý typ „magie“, jíž disponují tzv. čarové, lidé schopní ovlivňováním Wardenova organismu v buňkách měnit podobu věcí kolem sebe (po planetě se pohybují zástupy tzv. proměněných, čili zvířeckými rysy zdeformovaných lidí).
Protože se ale v prvé řadě jedná o dobrodružnou sci-fi, jsou Vládci diamantu nejlepší v pasážích, kde si na nic nehrají, kde se nesnaží plytce filozofovat na téma, co je a co není morální (že by pokus o vytvoření nadčasového díla?), nebo kde zbytečně nepitvají charaktery jednotlivých postav, protože především hlavní hrdina a vypravěč je natolik emocionálně chladný, že jakýkoli pokus vyjádřit cit (např. k charónské dívce Darvě), působí z jeho strany velmi nepřesvědčivě.
Děj postupuje vpřed plynule, dialogy jsou čtivé a nosné, zápletka logická, pointa sice předpokládaná, ale do děje románu zapadající. Překlad je v pořádku, ale redakční práce je hlavně v druhé části dosti nedbalá, což se projevuje poměrně častými chybami v interpunkci.
Chalkerova série je příjemné oddechové čtivo, které nemá žádné vyšší ambice, je to typický produkt žánru, připomínající atmosférou i zpracováním období Zlatého věku sci-fi.
Dávám: kniha 6/10, redakce 5/10
Charón – Drak před branami, Chalker Jack L., román, sci-fi (Wales, orig. A Dragon at the Gate, obálka: Mark G. Harrison, překlad: Martin Heneš, 296 stran, brož., 185 Kč, ISBN: 80–86390–14–4)